Myslím si, že většina Evropy si zaměnila pojem tolerance, za pojem servilita. Bylo, je a bude napsáno mnoho odborných pojednání na téma: uprchlíci, rasismus a xenofobie. Nejsem odborník, ale mám jednu drobnou zkušenost s muslimy. Během mého mnoha měsíčního pobytu v rehabilitačním ústavu Kladruby ( kde se jich léčí celkem velký počet), jsem měla dostatek času je pozorovat. Obětaví, co se týče členů rodiny, až se musí před nimi smeknout. Nekompromisní v prosazovní svých potřeb. A tohle my prostě neumíme.
Když dovezl jeden mužský člen rodiny, v botách, svou příbuznou, oděnou do teplákové soupravy, do bazénu , začal se dožadovat toho, aby se mohla v té teplákovce koupat. Nepomáhalo naprosto klidné vysvětlování, že nemůže do bazénu v teplákách se fakt nemůže. Ztropil scénu a chtěl okamžitě mluvit s ředitelem. Ředitel koupání v teplákové soupravě povolil. A tady to podle mě vše začíná. Povolil to, protože oni hodně slušně za pobyt platí.
Neznám bazén, kde by nebyly všude cedulky s upozorněním: Před vstupem do bazénu se bez plavek vysprchujte a umyjte mýdlem.
Mně je jedno, jestli je někdo černý, barevný, nebo fialové puntíkatý a je mi úplně jedno, jakého Boha kdo nosí v srdci. Mně vadí vyjímky, servilita, kterou my zaměňujeme za svobodu vyznání. Z této servility vzniká nesnášenlivost, protože nemůže se nikdo dožadovat vyjímek nad rámec běžného chování pod záštitou náboženství.